Barbara Nesvadbová: na jídlo se až tolik nefixuji

Posted on by Alice in

Barbara Nesvadbová je další ambasadorkou projektu Jsem žena, jsem bohyně, která se zapojila do tvorby Charitativního takeaway menu. Stejně jako dalších bezmála 30 žen, i Barbara zodpověděla naše zvídavé otázky ohledně toho, co ráda jí. Na základě odpovědí náš šéfkuchař sestavil menu jí na míru.

Výtěžek z vámi zakoupených jídel se bude rovným dílem dělit mezi tři zapojené nadace, nadaci Krása pomoci Taťány G. Brzobohaté, AutTalk Kateřiny Sokolové a Be Charity, jejíž zakladatelkou je právě Bára Nesvadbová.

Dobré jídlo i dobrý pocit

Nadační fond Be Charity vznikl v létě 2015. Navázal tak na aktivity, které podpořily lidi s mentálním a kombinovaným postižením už více než šesti miliony korun. Jeho posláním je podporovat dlouhodobě nemocné či jinak znevýhodněné osoby a jejich rodinné příslušníky, kteří se o ně starají. 

Koupí bezlepkového toastu, salátu s kozím sýrem nebo pistáciového dortíku přispějete na realizaci aktivit Nadačního fondu Be Charity. Děkujeme, že pomáháte.

Co nám o sobě a o jídle Barbara prozradila?

V rozhovoru, který byl zároveň inspirací našemu šéfkuchaři k sestavení menu na míru, jsme si povídali o Bářině vztahu k jídlu, skleníku i vzpomínkách na jídlo i dětství. Dozvíte se i to, co šéfkuchař pro známou spisovatelku, novinářku a zakladatelku Nadace Be Charity, vymyslel.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo, o kterém byste mohla prohlásit, že je zdravé?

Obecně zelenina. Pokud tedy není vypěstována pomocí chemie. Byť paní primářka Adámková říká, že nic jako bio u nás neexistuje, protože půda už je dávno promořená… Mám dva roky skleník. Moc se ke mně nehodí, uznávám. Dostala jsem ho od maminky k Ježíšku. Ve dvaceti bych se rozplakala (tenkrát mi dávala cín), pak pochopila, že mne víc potěší kouzelné prádlo a tajemné knihy, nicméně, byla jsem nepěkně nemocná a začala řešit, co vlastně jím, nejen z hlediska kalorií a chuti, ale především z hlediska zdravotního, tak čas nastal i pro skleník. A za svoje rajčata bych ruku do ohně klidně dala :-).

 Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo vůbec (můžete uvést i více variant)?

Já se na jídlo vážně tolik nefixuji. Tak úplně přesně nevím. Asi makadamové ořechy. Špenát. Wakame. Ale opravdu jsem šťastná za celozrnnou housku od nás z Mezi řádky.

Máte nějaký zajímavý tip na oblíbený salát?

Klasický zelený, ale s brusinkovým pyré a kozím sýrem. To miluje Bi.

Vážou se k nějakým jídlům Vaše vzpomínky? Např. z dětství, mateřství, cest apod.

Jojooo, tatínek měl skoro sto kilo, pravidelně jedl v noci a přesvědčoval nás, že o tom neví, že je náměsíčný. Jinak celoživotně hubnul. (jednou jsme mu pořídili dráčka do lednice, co reagoval “Nicht fressen, nicht fresse”, nenáviděla jsem, když mě ta potvora vzbudila…) A maminka, ta měla vždy ke svým stoosmdesáti centimetrům maximálně šedesát kilo a dodnes má jídelníček horníka. Sní uzené koleno, zají to vlašákem a dodá dva punčové dorty. Tak mi už v prepubertálním věku došlo, že to celé bude asi kapku v hlavě :-))).

Co nejraději vaříte Vy sama?

Asi kari na sto způsobů. Pak mne Sanjiv (přítel, pozn. redakce) také naučil na spoustu indické zeleniny, mám od něj sbírku koření. Ráda peču. Baví mne dorty, štrůdly, brownies. Můj partner vždycky říká, proč to sakra dělám, když to pak nejím. Že z něho bude otylomuž. Ale zatím nevypadá, že by mu něco podobného hrozilo.

Kdybyste si měla představit ideální menu, co by na něm zaručeně nemělo chybět?

 Vzpomínky. Mám totiž mnoho jídel spojených s lidmi. Vlastně bych jistě tak ráda ještě někdy ochutnala babiččin tvarožník, nebo tatínkovy asijské experimenty. Tak, možná v jiné dimenzi :-).

Děkujeme za rozhovor i za zapojení do projektu. Děkujeme, že pomáháte.